Nebuďte perfektní, buďte excelentní

Ne každá snaha o kvalitu vede ke kvalitní práci. Některé způsoby práce zlepšují výsledek. Jiné pouze chrání ego člověka, který práci vykonává.

Tento článek je o pastech perfekcionismu a detailismu a o jiných, lepších způsobech práce.

Dobrá práce není definována mírou úsilí, perfekcionismem nebo detailismem.
Dobrá práce je definována výsledkem, který přináší tomu, komu je určena.

Nezdravé způsoby práce se zaměřují na ego, zdravé se zaměřují na účel.

Pasti ega

Perfekcionismus - „Co moje práce říká o mně?„

Perfekcionismus má obvykle jednu ze dvou příčin: strach či ego.

Perfekcionismus může být způsoben strachem z kritiky. Není motivován hodnotou pro příjemce práce, je motivován ochranou sebe sama. Co když se výsledek nebude líbit? Co když výsledek selže? V extrémních případech může tento strach paralyzovat práci natolik, že se nikdy neodevzdá, neustále se hledá každá drobná chyba, každý prostor ke zlepšení a práce se nikdy nezveřejní.

Jindy může být motivován egem. Dotyčný má potřebu vypadat jako výjimečný člověk, všechno musí udělat sám, nikdo jiný není dost dobrý. Buduje si vlastní ego na úkor ostatních, kteří neumí dělat „perfektní práci“, a on chudák musí neustále mikromanažovat. Ohlašováním perfektního výsledku říká ostatním: „Nesmíte si dovolit nic kritizovat“, protože tento člověk definuje, co je perfektní a co ne. Výsledek práce je vázán na identitu takového člověka.

Je rozdíl mezi „záleží mi na kvalitě“ a „netoleruji nedostatky“.

Cílem perfekcionismu je tedy vlastní image, ne výsledek práce.

Detailismus - „Co je pod mojí kontrolou?“

I detailismus může být způsoben dvěma podněty: pocitem ztráty kontroly nebo nechápáním priorit.

Detailismus je často způsobem zvládání pocitu ztráty kontroly. Pokud člověk nezvládá komplexitu života, fokus na drobný, irelevantní detail dává pocit kontroly. Pokud má člověk pocit, že jeho život je řízen okolím (nadřízeným, partnerem, rodiči apod.), fokus na drobný, irelevantní detail může být to jediné, u čeho má dotyčný pocit, že může rozhodnout. Takový člověk si ladí detaily k obrazu svému, protože v tomto případě může.

Příčinou detailismu může být i nechápání priorit. Místo vnímání celku na strategické úrovni takový člověk vnímá jen svůj kousek světa, který mu potom připadá jako to nejdůležitější. Jeho práci je nutné věnovat největší pozornost, všichni ostatní „nic moc nedělají a ani to vlastně není důležité“. I tato forma slouží k posílení ega.

Detailismus si plete míru úsilí s hodnotou úsilí.

Výsledkem obou těchto přístupů je úsilí vydávané za posun. Estetika řešení má přednost před funkčností a mikrooptimalizace jsou implementovány bez posuzování dopadu.

Cenou za Perfekcionismus a detailismus je ztráta času, zvyšování komplexity řešení, frustrace ostatních členů týmu a zákazníků. Problém není v přesnosti. Problém je neschopnost rozlišit důležitou přesnost od nepodstatné přesnosti.

Cesty růstu

Existuje jiný způsob práce, lepší způsob práce. Způsob práce zaměřený na hodnotu výstupu.

Standard - „Co je nezbytné?“

Standardem je v tomto případě myšlena práce, jejíž výsledek formálně odpovídá zadání. Standard je naprosté minimum.

Standard ukazuje vaši základní kompetenci ve zvládání práce. Jste schopni převzít zadání, pochopit je a dodat očekávaný výsledek. Standard definuje kvalitu, na kterou se dá spolehnout. Standard je základem důvěry.

Standard redukuje kognitivní zátěž, umožňuje lepší spolupráci a umožňuje soustředit se na větší problémy.

Bez standardu máte chaos, standard dodává definovanou hodnotu.

Technická excelence - „Na čem záleží?“

Technická excelence je způsob práce, při kterém víte, co děláte, jak to uděláte a proč to děláte. Technická excelence je odpovědí na otázku: „Jak by danou věc dělal člověk, který ví, jak to udělat, a záleží mu na výsledku?“

Technická excelence není obsese, technická excelence není umění čí kreativita pro nic za nic. Technická excelence je zájem o potřeby druhých, o potřeby, které jsou uspokojeny kompetentně a profesionálně. Technická excelence nehledá maximum možného. Hledá správnou úroveň řešení pro konkrétní problém.

Technická excelence je aplikovaná empatie.

Technická excelence je dělat věci správně z důvodů, na kterých záleží příjemci výsledku.

Mistrovství - „Co je přirozeně správné?“

A mistrovství nakonec. Zatímco technická excelence vyžaduje aktivní úsilí a učení, mistrovství je přirozené a instinktivní. Mistrovství dosáhnete ve chvíli, kdy se technická excelence stane běžným způsobem, kterým děláte svoji práci. Nevymýšlíte „jak“, „jak“ už víte, máte to zažité léty praxe.

Mistrovství neznamená „zvýšit úsilí“, naopak, mistrovství často vypadá jednoduše. Mistrovství spotřebovává jen tolik energie, kolik je potřeba pro vykonání práce. Mistrovství znamená intuitivní chápání toho, co je důležité a co je šum.

Mistrovství neznamená obsesi kvalitou, mistrovství znamená automatickou kvalitu.

Nejvyšší formy práce nejsou řízeny strachem, kontrolou ani obrazem vlastního ega, ale přesným vnímáním toho, na čem skutečně záleží.